Zdroje statických chybSouřadnicový měřicí strojzahrnují především: chybu samotného souřadnicového měřicího stroje, jako je chyba vodícího mechanismu (přímka, rotace), deformace referenčního souřadnicového systému, chyba sondy, chyba etalonové veličiny;chyba způsobená různými faktory souvisejícími s podmínkami měření, jako je vliv prostředí měření (teplota, prašnost atd.), vliv metody měření a vliv některých faktorů nejistoty atd.
Zdroje chyb souřadnicového měřicího stroje jsou tak komplikované, že je obtížné je jeden po druhém odhalit a oddělit a opravit, a to obecně jen ty zdroje chyb, které mají velký vliv na přesnost souřadnicového měřicího stroje, a ty, které je snazší oddělené jsou opraveny.V současnosti nejvíce zkoumanou chybou je chyba mechanismu souřadnicového měřicího stroje.Většina souřadnicových měřicích strojů používaných ve výrobní praxi jsou souřadnicové měřicí stroje s ortogonálním souřadnicovým systémem a u obecných souřadnicových měřicích strojů se chyba mechanismu týká hlavně chyby složky lineárního pohybu, včetně chyby polohování, chyby přímosti pohybu, chyby úhlového pohybu a chyby kolmosti.
Pro posouzení přesnostisouřadnicový měřicí strojnebo pro implementaci opravy chyb se jako základ používá model vlastní chyby souřadnicového měřicího stroje, ve kterém musí být uvedena definice, analýza, přenos a celková chyba každé chybové položky.Takzvaná totální chyba při ověřování přesnosti souřadnicových měřicích strojů se týká kombinované chyby odrážející charakteristiky přesnosti souřadnicových měřicích strojů, tj. přesnost indikace, přesnost opakování atd.: v technologii opravy chyb souřadnicových měřicích strojů se to týká vektorová chyba prostorových bodů.
Analýza chyb mechanismu
Charakteristika mechanismu CMM, vodicí lišta omezuje pět stupňů volnosti na jím vedenou část a měřicí systém řídí šestý stupeň volnosti ve směru pohybu, takže poloha vedené části v prostoru je určena vodicí lišta a měřicí systém, ke kterému patří.
Analýza chyb sondy
Existují dva typy sond CMM: kontaktní sondy jsou rozděleny do dvou kategorií: spínací (také známé jako dotykové spouštění nebo dynamická signalizace) a skenovací (také známé jako proporcionální nebo statická signalizace) podle své struktury.Chyby spínací sondy způsobené zdvihem spínače, anizotropie sondy, rozptyl zdvihu spínače, reset mrtvé zóny atd.. Chyba skenovací sondy způsobená vztahem síla a posunutí, vztahem posunutí a posunutím, interferencí křížové vazby atd..
Spínací zdvih sondy pro kontakt sondy a obrobku s vlasem sluchu sondy, vychýlení sondy na vzdálenost.Toto je systémová chyba sondy.Anizotropie sondy je nekonzistence spínacího zdvihu ve všech směrech.Je to systematická chyba, ale obvykle je považována za náhodnou chybu.Rozklad dráhy výhybky se týká stupně rozptylu dráhy výhybky při opakovaných měřeních.Skutečné měření se vypočítá jako směrodatná odchylka dráhy výhybky v jednom směru.
Resetované pásmo necitlivosti se týká odchylky tyče sondy od rovnovážné polohy, odstranění vnější síly, tyč v síle pružiny resetuje, ale kvůli roli tření se tyč nemůže vrátit do původní polohy, je to odchylka od původní polohy. původní poloha je resetované pásmo necitlivosti.
Relativní integrovaná chyba CMM
Takzvaná relativní integrovaná chyba je rozdíl mezi naměřenou hodnotou a skutečnou hodnotou vzdálenosti bod-bod v měřicím prostoru CMM, kterou lze vyjádřit následujícím vzorcem.
Relativní integrovaná chyba = hodnota měření vzdálenosti a skutečná hodnota vzdálenosti
Pro přijetí kvóty souřadnicového měřicího stroje a periodickou kalibraci není nutné přesně znát chybu každého bodu v měřicím prostoru, ale pouze přesnost souřadnicového měřicího obrobku, kterou lze posoudit pomocí relativní integrované chyby souřadnicového měřicího stroje.
Relativní integrovaná chyba neodráží přímo zdroj chyby a konečnou chybu měření, ale odráží pouze velikost chyby při měření rozměrů souvisejících se vzdáleností a metoda měření je poměrně jednoduchá.
Chyba prostorového vektoru CMM
Prostorová vektorová chyba se týká vektorové chyby v libovolném bodě měřicího prostoru souřadnicového měřicího stroje.Je to rozdíl mezi jakýmkoli pevným bodem v měřicím prostoru v ideálním pravoúhlém souřadnicovém systému a odpovídajícími trojrozměrnými souřadnicemi ve skutečném souřadnicovém systému stanoveném CMM.
Teoreticky je chyba prostorového vektoru úplná vektorová chyba získaná vektorovou syntézou všech chyb toho prostorového bodu.
Přesnost měření CMM je velmi náročná a má mnoho částí a složitou strukturu a mnoho faktorů ovlivňujících chybu měření.Ve víceosých strojích, jako jsou souřadnicové měřicí stroje, existují čtyři hlavní zdroje statických chyb.
(1) Geometrické chyby způsobené omezenou přesností konstrukčních částí (jako jsou vedení a měřicí systémy).Tyto chyby jsou určeny přesností výroby těchto konstrukčních dílů a přesností nastavení při instalaci a údržbě.
(2) Chyby související s konečnou tuhostí částí mechanismu CMM.Jsou způsobeny především hmotností pohyblivých částí.Tyto chyby jsou určeny tuhostí konstrukčních částí, jejich hmotností a jejich uspořádáním.
(3) Tepelné chyby, jako je roztažení a ohnutí vedení způsobené jednotlivými změnami teploty a teplotními gradienty.Tyto chyby jsou určeny konstrukcí stroje, materiálovými vlastnostmi a rozložením teplot souřadnicového měřicího stroje a jsou ovlivněny vnějšími zdroji tepla (např. okolní teplota) a vnitřními zdroji tepla (např. pohonná jednotka).
(4) chyby sondy a příslušenství, zejména včetně změn poloměru konce sondy způsobené výměnou sondy, přidáním dlouhé tyče, přidáním dalšího příslušenství;anizotropní chyba, když se sonda dotýká měření v různých směrech a polohách;chyba způsobená rotací indexovací tabulky.
Čas odeslání: 17. listopadu 2022